Loupak.cz - Vtipy

Na zdi před domem je vytapetováno cedulemi „Pozor, zlý pes!”, je jich tam snad dvanáct.
„Ale co, se neposeru,” usmívá se tomu zlodějíček a přeleze zeď.
Za chvíli utíká jako ďas a za ním dvanáct pitbullů...

Na strom leze malá želvička. Na první větvi roztáhne ploutvičky a skočí. Uhodí se, ale nevzdává to a leze znova. Podruhé, potřetí, počtvrté... Z koruny stromu ji pozorují dva papoušci a jeden povídá: „Hele, neměli bychom tomu našemu mladému říct, že je adoptovaný?”

Pan Kalianko k manželce: „Přestaň drezurovat toho našeho psa, nic z něj nebude.”
„Ale bude, podívej, jak jsem vycvičila tebe!”

Jak dlouho žije myš?
To záleží na kočce!

Malý velbloudek se ptá maminky: „Maminko, proč máme na zádech ty dva hrby?”
„Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak v nich máme zásobárnu vody.”
„Aha.”
„A maminko, proč máme na očích takové dlouhé řasy?”
„Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak aby nám písek nepadal do očí.”
„Aha.”
„A maminko, proč máme na konci nohou takové chlupaté chomáčky?”
„Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak aby se nám
nohy nebořily do písku.”
„Aha. A maminko, není nám to všechno tady v zoo na hovno?”

Letí netopýr po lese a narazí do stromu: „Sakra, já se s tím walkmanem jednou zabiju!”

Potkala žirafa myšku a říká: „Ty ani nevíš, jaké to je dobré, mít takový dlouhý krk.”
„Hmmm,” myška na to.
„Díky svému krku dosáhnu na ty nejvyšší a nejchutnější lístečky na stromě.”
„Hmmm.”
„A když je polykám, to tak krásně dlouho trvá, než to projde celým mým krkem.”
„Hmmm.”
„A když se pak napiju pramenité vody, ona tak krásně dlouho a dlouho sklouzává do žaludku a celou mě ochlazuje.”
„Hmmm,” rozpovídá se myška, „a... už jsi někdy zvracela?”

Dva chlapci se vydali objevovat krásy přírody. Po chvíli jeden zasněně řekne: „Slyšíš toho skřivánka, jak krásně zpívá?”
„Jo, slyším,” odvětí druhý hoch, „ale raději mi ho pomoz vyprostit z toho trní!”

Jdou dvě myšky pralesem, když vtom nad sebou uvidí netopýra. Jedna z nich uvažuje: „Až budu velká, taky se dám k letectvu.”

Vsadí se v hospodě na srazu myslivců jeden z nich se všema o flašku vodky, že když mu zavážou oči, tak poslepu sáhne na kůži a řekne, kdy bylo zvíře střeleno a jaká je jeho cena. Tak mu je zavážou, dají mu do ruky kůži a on řekne: „Srna střelená loni, cena je 2 500 korun.”
Tak vypije celou flašku, ráno se probudí z opice a vidí, že jeho manželka brečí: „Že jsi přišel ve tři ráno, to bych ti prominula, ale že jsi mě celou noc osahával a křičel: Krtek za 3,50 - to ti nikdy neprominu!”